Mimo jiné se tu nachází nejméně 158 hradů a opevnění, což svědčí o minulosti plné bojů a také o tom, že milovníci historie a hradů si to tu opravdu užijí. Některé hrady jsou staré téměř tři tisíce let. Většina z nich je v ruinách, ale překvapivě mnoho se jich zachovalo, zrenovovalo nebo znovu postavilo.
Pokud se vyskytnete v blízkosti zříceniny nějakého hradu a máte trochu času na zacházku, určitě si tam zajděte. Nejenže jsou některé zříceniny zajímavé samy o tobě, ale protože se hrady – pochopitelně – stavěly prakticky bez výjimky na nejvyšším kopci široko daleko, bývá odtud i nejlepší výhled na krajinu.
Doprava
Když to shrnu, tak nejlepší způsob, jak cestovat po Albánii, je půjčit si auto . Je tu tolik turistických skvostů, které jsou na méně frekventovaných místech – a tolik méně frekventovaných míst – že stojí za to si připlatit, hlavně když si uvědomíte, jak levné je všechno ostatní. Auto si můžete pronajmout už za 5 € na den. To ale nedoporučuji, pokud se nechcete vyloženě jen přesouvat z pláže na pláž.
Většina Albánie je totiž hornatá a kopcovitá , včetně cesty Llogarským průsmykem, který spojuje jižní Albánii se severní částí země. Budete tedy potřebovat auto s pohonem 4 × 4, a to stojí víc.
Levnější alternativou je cestovat autobusem. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, určitě si lístek zarezervujte online den předem, kdykoli to půjde. V opačném případě se budete muset smířit s nespolehlivými jízdními řády a dlouhým čekáním na to, až autobus přijede, nebo na to, až se naplní. Pokud máte hodně trpělivosti a času (jako třeba měsíc), nebo pokud se rozhodnete zajet si sem ještě jednou a podívat se, co jste napoprvé nestihli, využijte autobusy a tam, kam nejezdí, si vezměte taxík.
Albánská města
Seznam je seřazený sestupně od „určitě musíte vidět“ přes „měli byste vidět“ po „když už budete poblíž, tak si tam zajeďte“.
Tirana
Vzhledem k tomu, že je to hlavní město, má Tirana svůj vlastní článek. Najdete ho TADY .
Berat
Berat je krásné jihoalbánské město zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Vzhledem k jeho jedinečné osmanské architektuře se mu často říká „město tisíce oken“. Je tak krásné, že dokonce i takový komunistický gangster, jako byl Enver Hodža, to dokázal poznat: přezdil ho na albánské „muzejní město“ a nenapáchal tu moc škody. Buďme za to vděční, protože je na něj nádherný pohled: místní bílé domky působí, jak by stékaly dolů z kopce, na kterém stojí.
Kaskády bílých domů a nadčasový šarm vynesly Beratu titul „město tisíce oken“: je to živý skanzen uhnízděný v kopcích jižní Albánie © Getty Images
Vaší první zastávkou tady je (nebo by měla být) Kala, jinak také staré město nebo „hradní čtvrť“. Právě tady se totiž nachází místní hrad (více o něm níže v části Hrady). Na úpatí kopce se na obou stranách řeky Osumi nacházejí dvě různé čtvrti.
Čtvrť Mangalem je bývalou muslimskou čtvrtí a stojí tu nejdůležitější mešity ve městě. Určitě nevynechejte mešitu Halveti Tekke. Pak přejděte most Gorica a prohlédněte si křesťanskou stranu řeky, nazývanou také Gorica. Za návštěvu stojí bazilika sv. Spiridona a kostel sv. Tomáše.
Národní ikonografické Onufriho muzeum (Muzeu Kombëtar Ikonografik Onufri) uchovává sbírku více než 200 ikon a artefaktů zachráněných z trosek kostelů a je jednou z nejvýznamnějších sbírek albánského duchovního umění.
Byzantský kostel Matky Boží Blachernské (Kisha e Shën Mëri Vllahernës) je jedním z nejstarších kostelů ve městě a pochází ze 13. století. Většina původních fresek se tu zachovala ve své původní podobě. Každopádně si ale udělejte čas na to projít se úzkými kamennými uličkami města a poznat jeho historii.
Poblíž: K návštěvě úžasného kaňonu řeky Osum, který se nachází 50 kilometrů od Beratu, budete potřebovat pohon na čtyři kola. Některé cesty jsou špatné a některé části kaňonu jsou hůř sjízdné. Ale je to nádhera!
Gjirokastër
Gjirokastër je také zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Je to další krásné město s nádherně zachovalým hradem. UNESCO město popisuje jako „vzácný příklad dobře zachovalého osmanského města“, což je jeden z důvodů, proč byste tu měli strávit víc než den.
Vstupte do pohádky s názvem Gjirokastër plné kamenných zdí, kde osmanská architektura a výhledy na hrad šeptají příběhy minulých století © Getty Images
Najdete tu například staré město, které původně pochází ze 17. století, ale o 200 let později muselo být po ničivém požáru postaveno znovu. Dnes je to rušný a fascinující trh – bazar. Úzké a klikaté dlážděné uličky vás povedou kolem malebných kaváren, řemeslných krámků s dřevěnými výrobky a obchůdků s čajem, olejem, vínem, suvenýry a koberci. Obzvlášť rušno je tu po západu slunce.
Zároveň tu najdete nejlepší restaurace ve městě, takže je to skvělé místo, kde si dát večeři a ochutnat místní specialitu s názvem qifqi (čte se číf-dží). Jsou to smažené kuličky ze směsi rýže, vajec a máty. Určitě se zeptejte, jaké varianty jsou na jídelníčku.
Je tu víc než 500 starých domů zapsaných na seznam kulturních památek UNESCO. Patří k nim i pozoruhodné kamenné pevnosti postavené významnými místními rody. Můžete se připojit ke komentované prohlídce, nebo si to tu projít sami. Určitě si prohlédněte dům Zekate, který je se svými dvěma věžemi opravdu impozantní. Prohlídka domu s průvodcem vás vyjde v přepočtu asi na dvě eura.
Zajděte si do mešity na starém bazaru (Xhamia e Pazarit). Je to jediná z 15 mešit postavených během osmanské éry, který komunisté nezničili. Nikdo neví proč.
Mešita byla postavena v roce 1757 a nachází se ve čtvrti Starý bazar. Je jednou z patnácti mešit, které byly ve městě postaveny během Osmanské éry © Getty Images
Navštivte také obrovský bunkr s 59 místnostmi, který nechal ve velmi drahém záchvatu paranoie postavit za studené války Hodža. Dnes se mu říká Muzeum tunelů studené války . Bunkr byl vybavený prakticky vším, o čem měli ignorantští vládní představitelé za to, že je to zachrání před nečekaným jaderným útokem. Stále tu najdete původní vybavení i atmosféru paranoie.
O místním hradu se dočtete víc níže v části Hrady.
V Drači (Durrës) nechoďte na Dračskou pláž. Jsou tu davy a hluk. Určitě se ale jděte podívat do dračského římského amfiteátru . Je to největší a nejdůležitější římský amfiteátr v Albánii, který rozhodně stojí za hodinu nebo dvě vašeho času. Kdysi se sem prý vešlo až 20 000 lidí, kteří tu sledovali různé „sportovní“ akce, jako například gladiátorské zápasy.
Jediným dalším důvodem, proč město navštívit – a je to dobrý důvod – jsou čerstvé a cenově dostupné mořské plody a ryby. Podává se tu všechno od čerstvých tresek po mořské vlky, krevety, kraby a mnoho dalšího – a to mnohem levněji než v jiných evropských zemích.
Himarë
Himarë je víc než jen plážové letovisko a jako bonus je tu překvapivý klid. Žije tu hodně Řeků, což poznáte i z množství řeckých nápisů a restaurací.
Staré město najdete o něco výš v kopcích, pár kilometrů od centra města, a nevypadá to, že by se tu s rozmachem turistického ruchu něco měnilo. Je to spleť dlážděných uliček, zchátralých obydlí a několika starých kostelů. Hlavní atrakcí je tu zřícenina hradu (Kështjella e Himarës), který je velmi starý. Není tu vlastně nic moc k vidění, ale zato výhledy jsou odsud opravdu působivé.
V Himarë se mísí sluncem zalitý klid se skrytou historií kopců. Hlavními hvězdami jsou tu řecké pokrmy, rozvaliny hradních zdí a panoramatické výhledy © Getty Images
V přístavu si také můžete rezervovat výlet na poloostrov Karaburun a do národního mořského parku Karaburun-Sazan , který si nesmíte nechat ujít. Nerezervujte si ale cestu v první kanceláři, na kterou natrefíte, protože kvalita nabízených zájezdů se dost liší.
Škodra (Shkodër)
Škodra je fascinující město, které stojí za návštěvu (nebo možná i jednu až tři noci), protože má vynikající malé restaurace, které nabízejí vše od tradičního albánského jídla až po mořské plody, protože je dobrým výchozím místem pro návštěvy pláží i Albánských Alp a taky kvůli památníku Místo svědectví a vzpomínek (Site of Witness and Memory).
Škodra probouzí všechny smysly svými kulinářskými klenoty, bolestnou historií a dokonalou polohou mezi dobrodružstvím v Alpách a lenošením na pláži © Getty Images
Toto muzeum je skvělý – a oči otevírající – způsob, jak se seznámit s historií země, protože je to především památník tisíců lidí, kteří byli mučeni a zabiti během komunistické éry. Jsou tu i dvě patra vězeňských cel a mučírna, abyste nebyli na pochybách, jak to asi probíhalo. Vřele doporučuji.
Poblíž: Skadarské jezero je největší jezero na Balkáně a rozkládá se na území dvou zemí, Albánie a Černé Hory. Můžete si v něm zaplavat, prozkoumat ho na paddleboardu nebo kajaku nebo tu trávit čas pozorováním přibližně 300 místních druhů ptáků včetně pelikánů (!), volavek a kormoránů.
Místo letoviska Shëngjin bych doporučil návštěvu nedalekého Lezhë. Na město s jen asi 15 000 obyvateli má Lezhë opravdu působivou historii. Je to jedno z nejstarších souvisle obydlených albánských měst a nejstarší záznam o něm je téměř dva a půl tisíce let starý.
Vyhněte se davům lidí v letovisku Shëngjin a zamiřte do Lezhë – nenápadně působivého města s 2 500 let dlouhou historií © Getty Images
Velkolepý byzantský pravoslavný kostel v Lezhë rozhodně stojí za návštěvu. Vydejte se sem brzy ráno, abyste si mohli jeho krásu a atmosféru vychutnat v klidu.
Určitě nevynechejte ani fascinující zříceninu kostela sv. Mikuláše (říká se mu také kostel-mešita), který byl postaven ve 14. století a v roce 1580 přestavěn na mešitu poté, co Albánii znovu dobyli Osmané. Za komunistů se kostel pomalu rozpadal až do roku 1981, kdy z něj udělali Skanderbegovo mauzoleum. Gjergj Kastrioti Skanderbeg je albánský národní hrdina a je tam pohřben – nebo alespoň to, co z něj zbylo (více o tom později).
Albánské hrady
Beratský hrad je starý nejméně 2 500 let, protože existují záznamy o pevnosti, kterou na tomto místě dobyli Římané v roce 200 př. n. l. V průběhu staletí byl hrad několikrát rozšířen. Pozoruhodné je, že je téměř neporušený, a figuruje tak na seznamu světového dědictví UNESCO.
Beratský hrad odolává zubu času a jeho starověké hradby byly svědky vzestupů i pádů celých říší. Jako národní poklad Albánie je zapsaný na seznamu UNESCO © Getty Images
Hrad je ve skutečnosti takové malé městečko: uvnitř hradeb se nachází mešita, několik kostelů a domky, ve kterých se stále bydlí. Dá se k němu dojít pěšky nebo dojet z města autobusem. A úplně nejlepší by bylo ubytovat se v některém z penzionů uvnitř hradeb.
Krujëský hrad (Kalaja e Krujës) se nachází, jak už jste asi uhodli, ve městě Krujë a dává mi vítanou příležitost říct vám něco víc o albánském národním hrdinovi Gjergji Kastriotu Skanderbegovi. Skanderbeg vedl dočasně úspěšný boj proti invazi osmanských Turků, kterým na své nepřátele udělal takový dojem, že když zemi nakonec ovládli, znesvětili jeho hrob a z jeho kostí vyrobili amulety, které měly svým nositelům propůjčit odvahu. (Osobně si nejsem jistý, jestli bych o takový kompliment stál.)
Hrad, který se tyčí nad městem Krujë, je víc než jen kameny s příběhem. Je to odkaz Skanderbega, urputného albánského hrdiny, jehož vzdor se proměnil v legendu… a v amulety pro jeho nepřátele © Getty Images
Hrad Gjirokastër (Kalaja e Gjirokastrës) je druhou největší pevností na celém Balkáně a stojí na vrcholu kopce nad stejnojmenným městem. Je z něj také krásný výhled do malebného údolí Drino a na okolní pohoří. Jako bonus tu najdete tanky, střelecké vybavení a dokonce i sestřelený americký bojový letoun.
Nejlepší výhled je z věže s hodinami postavené v 19. století a z hradeb. A rozhodně navštivte muzeum Gjirokastër, které pokrývá archeologickou historií města a regionu od starověku až po éru komunismu.
Hrad Krujë (Kalaja e Krujës) byl hlavním místem Skanderbegova povstání proti Osmanské říši. Než Skanderbeg změnil strany, byl roce 1438 ještě v osmanských službách guvernérem Krujë. V Kruji následně vztyčil albánskou vlajku a převzal kontrolu nad městem. Osmané mezi lety 1450 a 1479 Krujë čtyřikrát obléhali a nakonec zarputilé Albánce porazili, muže povraždili a ženy odvedli jako otrokyně.
V současnosti z hradu zbyla zřícenina strážní věže, hlavní brána, části hradeb a věží, rozvaliny mešity a jejího minaretu a turecké lázně. V 80. letech 20. století bylo na místě postaveno národní muzeum Gjergje Kastriotiho Skanderbega . Z hradu je nádherný výhled, muzeum je zajímavé a před hradem je navíc okouzlující osmanský bazar.
Z hradu Krujë sice zbývá jen romantická zřícenina, duch místa je ale díky nádherným výhledům, Skanderbegovu památníku a rušnému osmanskému bazaru zcela nedotčený © Getty Images
Pokud si užíváte pláže v blízkosti Himarë, rozhodně si vyhraďte den na návštěvu města, hradu a dalších hradů v okolí, jako je zachovalý hrad Porto Palermo (Kalaja e Porto Palermos), který se nachází v zálivu Porto Palermo na Albánské riviéře a je z něj nádherný výhled na moře.
Hrad Rozafa (Kalaja e Rozafës) se nachází asi 3 kilometry od centra Škodry a rozhodně za tu cestu stojí. Hrad byl postaven Benátčany ve 14. století a je situován na strmém kopci poblíž Skadarského jezera, takže nabízí nádherné výhledy na celou oblast i soutok řek Buna a Drin.
Za jasného dne dohlédnete až na úžasné a podivuhodně pojmenované Prokleté hory, neboli Albánské Alpy. (Existuje několik pověstí o tom, proč mají být hory prokleté, což znamená, že to nikdo doopravdy neví.)
Pěší turistika v Albánii
Albánie nabízí jedny z nejlepších možností pěší turistiky v Evropě a najdete tu stezky všech obtížností, od „to je hračka“ až po „tam jaktěživ nevkročím“. Nejlepší stezky najdete na severu země, v Albánských Alpách (jinak také zvaných Prokleté hory, viz předchozí odstavec).
Na divokém severu Albánie nabízejí Prokleté hory stezky všeho druhu od poklidných procházek až túry, z kterých se vám rozbuší srdce, v nedoceněné evropské horské říši divů © Getty Images
Pokud se chystáte na túru právě tady, nejlepší místo, kde se před výpravou ubytovat, je Škodra. Požádejte své hostitele, aby vám zařídili cestu například do Albony, pokud se chystáte na drsnou túru z Valbony do Thethu, která je zřejmě v Albánii vůbec nejoblíbenější trasou. Za malý poplatek vám také umožní uložit si u nich zavazadla, což je samozřejmě velmi příhodná možnost, jak tento problém vyřešit.
Tohle je drsná země, tak přijeďte dobře připraveni a ve formě. Pokud si nejste jistí, jestli konkrétní trasa odpovídá vašim dovednostem (nebo jejich absenci), určitě se zeptejte ostatních turistů. Podél turistických tras, které jsou všechny dobře značené, najdete místy malé restaurace, a na konci výše zmíněné túry je fascinující národní park Theth s dalšími trasami.
Národní park Llogara (Parku Kombëtar i Llogarasë/Llogorasë) je národní park v pohoří Kanali podél Albánské riviéry . Nachází se asi 190 kilometrů od Tirany a 35 kilometrů od Vlorë. Je to malý, ale nádherný a trochu divoký park, a nabízí řadu túr různých délek a míry obtížnosti.
Nejzajímavější je asi devítikilometrová túra na vrchol Qores (Maja Qores). Není příliš náročná, dokud se nedostanete až pod samotný vrchol Qores, kde začne cesta stoupat přímo vzhůru. Je tu krásný výhled na okolní hory a pobřeží Jaderského i Jónského moře.
Túra na Maja Qores vás odmění nádhernými panoramaty horských vrcholů a vzdáleného pobřeží. Jen se nenechte zaskočit strmým závěrečným stoupáním! © Getty Images
Krásné město Gjirokastër se chystáte navštívit tak jako tak, tak si s sebou rovnou přibalte turistické boty, protože v okolí se dají najít opravdu úžasné túry. Tak například v nedalekém archeologickém parku Antigonea . Trasa o délce 7,4 kilometru se považuje za náročnou, ale zas až tak těžká být nemůžu, protože se zdá, že tu vždycky někdo je. Park obklopuje ruiny starověké řecké vesnice Antigoneia, která byla postavena zhruba před 2750 lety.
Mezi další skvělé trasy patří kolečko k vodopádu ze Strëmbecu, kdy si vyšlápnete 1000 metrů nahoru k – ano, uhodli jste – krásnému horskému vodopádu a cestou vás budou pozorovat plaché, ale zcela fascinované kozy, a pak také středně náročná túra od mostu Ali Pasha v Gjirokastëru k hradu Gjirokastër.
Důvodů, proč navštívit Ochridské jezero, je mnoho: hluboká voda, okolní horská panoramata, jedinečný vodní ekosystém a nádherné turistické stezky v národním parku Galičica. Jezero leží na hranici se Severní Makedonií a po obou stranách hranice vede spousta zajímavých stezek.
Albánie je opravdovým rájem peších turistů. Je prakticky jedno, kde v zemi se nacházíte: určitě v okolí najdete aspoň tucet různých tras, které vás zavedou k nečekaným památkám a potěšením. Upozornění: Některé stezky, na které se chystáte, mohly být uzavřeny nebo změněny z důvodu ochrany přírody. V každém případě si před cestou sežeňte co nejvíc informací o samotných trasách, co na nich budete potřebovat a co od nich můžete očekávat.
Pár slov na závěr (teď už doopravdy!)
Vydejte se do Albánie , dokud je ještě cenově dostupná a je tu spousta prostoru na opravdové dobrodružství. Nepochybně budete potěšení a překvapení, pravděpodobně taky občas podráždění a frustrovaní a až se bude vaše cesta chýlit ke konci, určitě řeknete: „Páni! To si někdy musím zopakovat“.
