Důvodem byla tyranská vláda jednoho muže, Envera Hodži . Jako skalní komunista se v roce 1941 stal prvním tajemníkem a v roce 1944 premiérem. Až do své smrti v roce 1985 zastával nejvyšší vedoucí funkci v zemi. Jednoduše řečeno, Hodža v zemi zhasl světla a on a jeho přisluhovači dělali pod rouškou tmy hrozné věci.
Země se světu konečně (a nejistě) otevřela v dubnu 1991, kdy byla založena Albánská republika a konaly se první parlamentní volby. O rok později byly strženy a odstraněny všechny komunistické symboly, ale právnická osoba bývalé Albánské lidově socialistická republiky byla anulována až v roce 1998, kdy byla v zemi přijata nová ústava.
Poté, co se Albánie otevřela světu, byla po mnoho let zdrojem zájmu novinářů, kteří se zajímali především o archaické zvyky, které zde stále vládly, především rodinné krevní rozepře a msty. Albánie už ušla dlouhou cestu od temnoty, která ji kdysi obklopovala, i když její turistická infrastruktura se zatím nemůže srovnávat například s Řeckem a hluboko v jejích kopcích se dost možná stále vedou krevní rozepře a msty.
To je koneckonců jeden z důvodů, proč byste tam měli jet, protože díky tomu nebude zdaleka tak drahá jako Řecko nebo Itálie, přestože má stejně slunné podnebí a podobně krásné pláže podél 450 kilometrů dlouhého pobřeží Jaderského moře a kratšího pobřeží Jónského moře na jihu. Hlavní atrakcí země jsou pláže, pláže, pláže a laguny – přestože je tu samozřejmě k vidění mnohem víc.
*Hlavním městem země je Tirana. Mezi další velká města patří Drač (albánsky Durrës), Elbasan a Skadar nebo také Škodra (albánsky Shkodër). To jen tak na připomenutí.
Co byste měli vědět o Albáncích
Vzhledem k tomu, že země byla až do začátku 90. let zcela uzavřená, Albánci, kteří se narodili nebo vyrostli po otevření hranic, mají ke světu velmi odlišný přístup než jejich rodiče. Jsou otevřenější, více z nich (asi dva ze tří) mluví anglicky a jsou to „Evropané“.
Albánci jsou ale obecně přátelští, velmi společenští a vstřícní, i když jen málo příslušníků starší generace mluví evropskými jazyky, s výjimkou řečtiny. Mluvit o věcech, jako je třeba duševní zdraví nebo sex, se tu nicméně pořád nenosí.
Starší Albánci, které formovaly desetiletí izolace, se stále drží starých tradic. Bývají vřelí a pohostinní, ale méně znalí cizích jazyků © Pexels
Mezi staršími generacemi jsou stále dominantním pohlavím muži a s dětmi a ženami se nezachází jako s rovnými. V některých oblastech nosí starší ženy na veřejnosti bílý šátek. Víc než polovina Albánců se označuje za muslimy a jen velmi málo místních je o sobě ochotno otevřeně říct, že nepatří k žádné církvi nebo že jsou ateisté.
Upozornění: Lidé LGBT+ čelí v Albánii nerovným právním podmínkám v porovnání s ostatními obyvateli, přestože je chrání antidiskriminační legislativa. Země například neuznává žádnou formu stejnopohlavních svazků.
Tato zaujatost je často hmatatelná v reakcích veřejnosti na páry stejného pohlaví. V tomto ohledu je Albánie stále velmi konzervativní zemí. I LGBT+ cestovatelé se zde tedy mohou setkat s nevraživostí. Pokud máte i přesto zájem si zemi prohlédnout – což byste určitě měli mít – nemusí být špatné nápad obrátit se o další informace na některou z podpůrných skupin v zemi, například United Pro LGBT Albania .
Jak se tam dostat
Zpáteční let do Tirany prakticky odkudkoli v Evropě vás vyjde levněji než měsíční jízdenka na MHD ve vašem městě. To nepřeháním. Pokud mi nevěříte, podívejte se sami tady . Téměř všechny lety z a do velkých měst jsou přímé a trvají dvě až čtyři hodiny. Je to skoro až příliš snadné.
Albánie není členem EU , ale od června 2014 oficiálně kandiduje na přistoupení. V březnu 2020 rozhodla Rada Evropské unie o zahájení přístupových jednání s Albánií. Pokud jste z EU nebo Spojeného království, pak pro návštěvu kratší než 90 dní nepotřebujete vízum.
Kdy vyrazit
Když je teď můj syn dost starý na to, aby se o sebe postaral sám, a je z něj univerzitní student, stal se ze mě zase ten mimosezónní cestovatel, kterým jsem byl, než se narodil. (Pořád je potřeba myslet na kočku, ale naštěstí mám kamarády.)
V létě bývá v Albánii dost vedro a nejlepší pláže jsou celkem malé, takže se rychle zalidní. Pro koupání, pěší turistiku, poznávání památek a další turistické aktivity jsou nejlepší měsíce květen a září až říjen. V květnu a říjnu navíc stále platí mimosezónní ceny.
Albánské pláže
Upozornění
Jak jsem už říkal, Albánie je na cestě ven z temnoty a stále má co dohánět, a to se týká i cestovního ruchu. Ve snaze přivítat zámožné turisty země vybudovala infrastrukturu dříve, než si uvědomila, co péče o návštěvníky obnáší.
Nejzřetelněji je to vidět na mnoha místních plážích. Po celé délce pobřeží u Jaderského i Jónského moře se nachází asi 100 pláží. Smutně vysoký počet z nich je – jinak se to říct nedá – zaneřáděný, protože lidé odhazují odpadky a nikdo je neuklízí.
Přestože mají albánské pláže zalité středomořským sluncem stále neuhlazené hrany, pomalu už odhazují svou minulost a odhalují jedno z nejkrásnějších a nejméně doceněných pobřeží Evropy © Getty Images
Kamarádi mě nicméně ujišťují, že se to pomalu zlepšuje. Je to škoda, protože místní pláže patří mezi nejkrásnější v Evropě, se středomořským počasím (představte si třeba jižní Itálii nebo Řecko) a až 300 slunečnými dny v roce.
Některé restaurace a bary v blízkosti pláží jsou předražené a – opět se to nedá říct nijak jinak – příšerné. Je dobrý nápad zeptat se ostatních turistů, kde jedli nebo kde se ubytovali.
Obecněji řečeno, úroveň turistických služeb je značně nevyrovnaná. Některé organizované výlety a prohlídky jsou vynikající, jiné se dají označit za nekompetentní až podvodné. Ústní doporučení je často spolehlivější než recenze na internetu, které jsou obvykle příliš rozporuplné na to, aby k něčemu byly.
Přesto se tím ale nenechte odradit. Albánie je bohatá na přírodní krásy i na skvělé počasí. Ten pravý čas vyrazit je právě teď, než se z ní stane drahý nablýskaný ráj, pro který je jako stvořená, a začne být méně sama sebou.
A když už mluvíme o jídle (nebo jsme tedy aspoň před třemi odstavci mluvili), jedním z velkých potěšení v Albánii jsou mořské plody, které jsou často výrazně levnější než jinde (například v Řecku cena ryb v posledních deseti letech kvůli nadměrnému rybolovu raketově vzrostla) a čerstvé jako mořský vánek.
Albánské mořské plody jsou skrytým klenotem Středomoří a podávají se jen pár kroků od moře, z něhož pochází © Getty Images
Albánská riviéra
Nejlepší pláže najdete právě tady, podél pobřeží Jónského moře na jihu země. Když to vezmeme v náhodném pořadí, můžeme začít třeba pláží Krorëza. Nachází se mezi Lukovë a Sarandou a je krásná, písčitá, oblíbená, a přesto dostatečně velká, aby nabídla trochu osobního prostoru. Má krásnou, průzračnou vodu, je ideální pro šnorchlování nebo potápění, ale může tu být trochu větrno. K dispozici jsou některé služby a je tu parkoviště a lehátka k pronájmu.
Pláž Lukovë se nachází mezi Sarandou a Dhërmi. Je to vlastně série několika pláží s pískem a bílými oblázky a je dostatečně velká na to, aby nabídla trochu soukromí. Je snadno dostupná a velice čistá. Půvabná vesnice Lukovë je uhnízděná nad Jónským mořem a nebudete litovat, když se sem skočíte na chvíli podívat, i kdyby jen kvůli výhledům.
Pláž Lukovë nabízí poklidný útěk před realitou s písečným pobřežím, křišťálově čistou vodou a nádherným výhledem © Getty Images
Pokud se rádi projedete na kajaku, pláž Filikur stojí za to si na ni zajet (je to asi 30 minut jízdy). Málokdy je přeplněná a už samotná cesta z Himarë je dobrodružství, protože cestou můžete dělat zastávky v malých zátokách podél pobřeží. Na pláž vede i stezka, která je však nebezpečná a vede po kluzkém laně. Takže pokud nejste buď pošetilí, nebo opravdoví sportovci, nasedněte na loď.
Pláž Gjipe se nachází v kaňonu Gjipe mezi městy Himarë a Dhermi. Díky odlehlé poloze se k ní nejlépe dostanete autem nebo taxíkem z výše zmíněných měst. I tak budete pak muset ještě půl hodiny jít pěšky, než se na pláž dostanete.
Nezní to lákavě, ve skutečnosti je to ale skvělá zpráva, protože to znamená, že tu není žádný beton a nejsou tu davy (i když si pláž postupně získává své fanoušky). V létě je tu pár plážových barů, které nabízejí občerstvení a jídlo, ale i tak si s sebou vezměte dost vody, občerstvení a jedno pořádné jídlo. Nezapomeňte taky na opalovací krém, klobouk a pevné boty.
Pokud chcete kempovat, pak jste tu na správném místě – za předpokladu, že s sebou máte dostatek jídla a dalšího vybavení. V kempu prodávají také celodenní vstupenky do koupelen a sprch.
Když už tam budete, nabízí se prohlédnout si pozoruhodný kaňon Gjipe. Není ani kilometr dlouhý a není ani příliš široký, ale je plný fascinující zvířeny, včetně želv, a když budete mít štěstí, zahlédnete v moři i delfíny.
Kaňon Gjipe, místo bohaté na divokou přírodu poblíž Lukovë, nabízí úchvatné výhledy a příležitost spatřit delfíny © Getty Images
Krásná je také pláž Pulëbardha, která se nachází mezi městy Saranda a Ksamil. Můžete se tam dostat autobusem, který jezdí každou hodinu mezi Sarandou a Butrintem, nebo jet taxíkem či autem.
Pláže severní Albánie
Pláž Velipoja je nejsevernější pláží v zemi a nachází se asi 22 kilometrů od Škodry. Přestože leží na severu, teploty v této oblasti začínají v květnu stoupat nad 20 °C. Pláž je dlouhá asi 4 kilometry a je písčitá s klidnou vodou, což je ideální pro rodiny s dětmi.
Nejsevernější albánská pláž Velipoja nabízí písečné pobřeží a klidnou vodu – ideální pro rodinný výlet za teplem zkraje léta © Getty Images
Na pláž Shëngjin nechoďte! Moc betonu a moc špíny ve vodě. Mnohem lepší je nedaleká pláž Rana e Hedhun. Jsou tu krásné duny a opravdu dobrý písek a je to skvělé místo na dlouhé procházky podél moře. Od jiných jsem slyšel, že tam bylo ve vodě příliš mnoho odpadků na to, aby si mohli jít zaplavat, ale když jsem tam byl já, bylo tam čisto a lidé tam aktivně uklízeli.
I tak by ale pláž zasloužila modernizaci infrastruktury. V každém případě si zkontrolujte situaci, než se svléknete do plavek. Když bude voda špinavá, jděte se projít.
Ve střední Albánii v blízkosti Tirany se nachází velké množství nádherných písečných pláží táhnoucích se podél pobřeží Jaderského moře. Vzhledem k blízkosti hlavního města jsou zastavěné a během hlavní sezóny taky přeplněné. Pokud opravdu musíte některou vyzkoušet, vyberte si pláž Shkëmbi i Kavajës jižně od Drače. Není tak přelidněná a je o něco míň zastavěná.
V Drači, druhém největším albánském městě, se spojuje bohatá historie s rušným plážovým životem, a město tak nabízí pestrou dovolenou u moře jen kousek od Tirany © Getty Images
Zátoka Lalzi ve střední Albánii je velmi pěkná s nádhernými plážemi a spoustou borových lesů. Sahá od mysu Bishti i Pallës až k mysu Rodon. Protože se v téhle oblasti nachází tolik pláží, je tu taky řada velkých letovisek, což znamená, že na nejznámějších místech na plavání, jako je Gjiri Lalzit neboli pláž zátoky Lalzi, je spousta lidí.
Pokud chcete trochu víc soukromí a nevadí vám, že nebudete mít písek mezi prsty, zkuste oblázkovou pláž Kallmi. Nachází se asi 4 kilometry od Drače a má průzračnou vodu, krásné zelené kopce v okolí a několik barů a restaurací, kde hrají hudbu, která vás nevyhodí z vody. Poznámka: Pokud jsou na pláži odpadky, najděte si čisté místo, protože jinak je to tu krásné a je tu klid.
A konečně rozhodně stojí za návštěvu mys Rodon (neboli mys Skanderbeg). Je to 90 minut jízdy autem z Tirany a hodinu z Drače. Je to divoce krásné místo s úzkými písečnými plážemi, které často navštěvují potápěči a někdy také silné vlny a vítr.
Mys Rodon, drsné, ale nádherné místo, nabízí úzké písečné pláže a báječné podmínky pro potápěče, jen kousek od Tirany i Drače © Getty Images
Albánský národní hrdina Gjergj Kastriot Skanderbeg postavil na mysu hrad, jehož ruiny tam stále ještě stojí. Byl zničen osmanskými Turky, následně znovu postaven Benátčany a nakonec zaplaven vlnami. Část hradeb je pod vodou, ale tři z nich a věž jsou stále ještě viditelné.
(Určitě ne) poslední slovo o Albánii
Albánie je pro mnoho cestovatelů stále relativně neznámá, ale postupem času se podle mě vzhledem k úžasným plážím a dalším přírodním zajímavostem stane zastavěnou a předraženou destinací Proto si myslím, že je užitečné se teď této zemi jako cíli pro turisty věnovat podrobněji.
Jak jste si všimli, první část byla věnovaná historii a plážím. Ve druhé části bude řeč o některých městech, zajímavých místech, jako je například nepřeberná řada místních hradů (nemůžu vyloučit, že tu mají dokonce ještě víc zřícenin hradů než pláží) a národní parky i další nekoupací aktivity, především pěší turistika. Najdete ji tu příští týden.
