Hanzelka a Zikmund: páni cestovatelé, kteří by si zasloužili světový obdiv

Inspirace

Autorem je

Autorem je |

Tito českoslovenští průkopníci cestovatelství se vydali do míst, o kterých si jejich krajané mohli nechat jen zdát

Když se Miroslav Zikmund s Jiřím Hanzelkou v roce 1950 vrátili do Československa, s úžasem zjistili, že jsou z nich celebrity.

Předchozí tři a půl roku strávili na cestách po Africe a Jižní Americe, psali novinové články, fotografovali a připravovali rozhlasové pořady o svých dobrodružstvích – ty dvojice cestovatelů jednoduše nahrála a poslala do Prahy, kde pak zazněly v éteru.

S Tatrou kolem světa

Hassan II Mosque on the Casablanca coastlineSvoji expedici po Africe zahájili Zikmund a Hanzelka v Casablance — Shutterstock

Miroslav Zikmund byl dobrodruh už v mládí – ještě než se na vysoké škole potkal s Jiřím Hanzelkou, procestoval ve věku 16 let tehdejší Podkarpatskou Rus (část dnešní Ukrajiny a Rumunska). Hanzelkovi se zmínil o tom, že by rád procestoval svět, a v roce 1947 se oba vydali do Afriky.

Rozhodli se, že cestu podniknou autem, ale ne jen tak ledajakým. Zvolili Tatru 87, krásný aerodynamický vůz československé automobilky se třemi světlomety, který se brzy stal nedílnou součástí mediálního obrazu slavné dvojice cestovatelů. Navíc od začátku představoval jakýsi zdroj hrdosti pro lidi doma, kteří obdivovali snímky vycházející v cestovatelských reportážích.

Z dobře známých ulic Prahy vyrazili do Casablanky, pokračovali přes Egypt na jih do Súdánu a pak do Etiopie. Stali se tak prvními lidmi na světě, kteří přejeli Núbijskou poušť autem.

Následovala další výzva – Latinská Amerika. Projeli jí od Argentiny až po Mexiko a zastavili se až u hranic Spojených států. Vstup do USA jim byl z politických důvodů zamítnut, domů se ale vraceli jako slavní lidé.

„Hlad po dobrodružství“

Vladivostok skylineVladivostok, Rusko — Shutterstock

Miroslav Zikmund později vzpomínal na chvíle po návratu, kdy cestovatelé zjistili, že jsou slavní: „V té době byl hlad po dobrodružství. Přijeli jsme dva roky po komunistickém převratu v roce 1948 a lidé nesměli cestovat. Takže si myslím, že ten velký zájem o nás vyplýval i z tehdejší uzavřenosti Československa.“

Zatímco byli pryč, Československý rozhlas odvysílal 700 reportáží o jejich dobrodružstvích a lidé se dožadovali tištěné verze. Tak vznikla kniha „Afrika snů a skutečnosti“, vydaná v několika svazcích, a další s názvem „Jižní Amerikou“. „Afrika…“ vyšla poprvé v nákladu 50 000 výtisků a během dvou dnů se vyprodala.

Dvojice toužila vydat se znovu na cestu, a tak cestovatelé léta 1959 až 1964 strávili opět v Tatře – tentokrát při objevování Asie. Získali si ohromnou popularitu v Sovětském svazu, kde se prodalo přes dva milióny kopií jejich knih. Tehdy si uvědomili, že jsou známí, pokud ne na celém světě, tak minimálně ve všech koutech Sovětského impéria.

„Když jsme jeli na východ [do] Vladivostoku, museli jsme skoro každý den podepisovat některé naše knihy, co vyšly v ruštině,“ vzpomínal později Zikmund.

Na černé listině

Nic ovšem netrvá věčně. Další zastávkou měla být Austrálie, ale během cesty po Asii se dvojice kriticky vyjadřovala o chudobě a politické korupci, kterých si všímala při projíždění Sovětským svazem. Československá vláda pod taktovkou Sovětů zařadila dvojici na černou listinu, a i když dál vydávali knihy v samizdatu, dostali se do dalších problémů za protikomunistickou činnost během pražského jara v roce 1968.

Jakmile zemi napadla vojska Varšavské smlouvy a začalo období „normalizace“, sen o cestování se rozplynul. Dvojici bylo znemožněno účastnit se veřejného života a následujících 21 let – až do revoluce v roce 1989 – směla vykonávat jen podřadné profese. Když sametová revoluce ukončila vládu komunistického režimu, vystoupil Hanzelka jako jeden z řečníků na Václavském náměstí a oba cestovatelé byli vítáni jako vracející se hrdinové.

Konec dobrodružství

Hanzelka a Zikmund: páni cestovatelé, kteří by si zasloužili světový obdivMiroslav Zikmund, tři roky před smrtí – Petr Horký, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

Zikmund nakonec cestu do Austrálie podnikl, jeho přítel Hanzelka se k němu kvůli nemoci už však připojit nemohl. V roce 1997 vyšla k padesátému výročí zahájení jejich první cesty nová kniha „Život snů a skutečnosti“, která popisuje jejich raná dobrodružství.

Jiří Hanzelka se na sklonku života usadil na venkově a psal o politice. Zemřel v roce 2003. V prosinci 2021 ho ve věku neuvěřitelných 102 let následoval Zikmund. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (další tipy pro návštěvníky České republiky najdete tady) připomíná dobrodružství obou cestovatelů v Archivu H+Z. Ten zahrnuje deníky z cest, 700 novinových článků, 120 000 fotografií, 1 290 nahrávek odvysílaných rozhlasových relací a suvenýry ze všech koutů světa. Jejich Tatra 87 se v roce 2005 stala českou národní kulturní památkou a je vystavená v Národním technickém muzeu v Praze.

Chcete si přečíst další články o cestování? Navštivte Kiwi.com Stories.