Pokud rádi chodíte, Sardinie má také hornaté vnitrozemí, které protínají turistické stezky, a všude po krajině jsou rozeseté tisíce podivných kamenných zřícenin z doby bronzové ve tvaru včelích úlů. Říká se ji nuraghy a jeden z největších a nejstarších , Su Nuraxi v Barumini, pochází někdy z roku 1500 před naším letopočtem.
Asi nemá smysl ztrácet čas tím, že bych tu Sardinii dlouze vychvaloval. Stejně jako většina Itálie je krásná i jedinečná zároveň. Je ale i cenově dostupná? Po pravdě řečeno, úplně všude tu levno není, ale i tak můžete na ostrově strávit týden nebo dva, aniž by vám to udělalo do rozpočtu díru. Stačí dodržovat pár rozumných pravidel:
- Jeďte tam mimo sezónu. Což je asi jasné. Počasí je příjemné po celý rok a kdykoli kromě období zhruba od půlky června do půlky září tu bude levněji a mnohem méně lidí. A pokud se těšíte hlavně na pláže, moře je na koupání dost teplé od května do poloviny října.
- Na ostrově není moc hostelů, ale existuje spousta B&B a farem , které pronajímají pokoje (agriturismo), často docela levně. Klíčové je rezervovat si ubytování co nejdřív, protože ta levná mizí rychle. Divili byste se, za jak málo se dá pronajmout obyčejný apartmán v blízkosti pláže – pokud si ho rezervujete s předstihem.
- A protože v apartmánu si můžete vařit, snížíte i náklady na jídlo. Rád jezdím do Itálie jenom proto, abych si mohl uvařit italské jídlo z pravých italských surovin. Moje oblíbené těstoviny, které se jinde těžko shánějí, se v zemi, kde se vyrábějí, prodávají za cca 0,50 €.
Pokud si všimnete cedule upozorňující na místní farmu, kde prodávají své produkty veřejnosti, udělejte tam pořádný nákup. Bude to levnější. A taky si dovezte nebo kupte kuchařku, ať si můžete uvařit jídla, která už vás dávno lákají, ale doma jste na ně nikdy nesehnali ingredience.
- Když se jdete najíst, hledejte restaurace s obědovým nebo večerním menu za pevnou cenu, takzvaným menù del giorno (denní menu). Jídlo bude levnější a obvykle čerstvě uvařené. A pokud chcete k jídlu přidat místní víno, ptejte se na domácí víno (vino della casa). Pokud budete mít štěstí, bude vám chutnat – možná natolik, že na něj zajdete znovu.
5. Půjčte si kolo, a kdykoli to jde, přepravujte se na něm. Cyklistická infrastruktura na Sardinii konečně dosáhla evropské úrovně, takže ať už se vydáte kamkoli, bude to komfortní a bezpečné. A pokud si plánujete půjčit auto, rezervujte si ho s dostatečným předstihem.
Ušetřit se dá také na samotné cestě na Sardinii. Což nás přivádí k otázce:
Jak se tam dostat
Není třeba letět do hlavního města Cagliari, i když vám tak možná velí srdce i rozum. Místo toho můžete zvolit menší mezinárodní letiště v Algheru nebo v Olbii. V prvé řadě záleží na tom, odkud letíte. Z některých měst je nejrychlejší a zároveň nejlevnější možností (o polovinu)let do Olbie . Z jiných evropských měst jsou nejlevnější letenky do Cagliari.
Jako vždycky si udělejte průzkum – a vezměte v úvahu i místo, kde chcete strávit nejvíc času. Pokud na rozdíl ode mě nespěcháte, abyste byli na místě co nejdřív, můžete využít i trajekt.
Kde se ubytovat
Tady záleží na tom, co chcete dělat a kolik jste ochotní zaplatit. Sardinie je velký ostrov, druhý největší ve Středomoří hned po Sicílii. A je tu toho k vidění víc, než se dá stihnout. Rozdělme tedy raději ostrov na dvě poloviny, severní a jižní.
Pokud chcete na Sardinii strávit luxusní dovolenou , Costa Smeralda je přesně pro vás. Pokud hledáte klid a pohodu, vydejte se na sever ostrova. Když pojedete autem, vždycky tam najdete záliv nebo zátoku, kde si můžete zaplavat.
A pokud máte rádi pěší turistiku, šnorchlování a výlety na kole, jestli si chcete užít aktivní dovolenou a prozkoumat každý den jiný záliv nebo podniknou horskou túru, bude pro vás ideální oblast Ogliastra ve středovýchodní části ostrova. Od zbytku Sardinie ji odlišuje jedinečná topografie, která jí vynesla přezdívku „ostrov uvnitř ostrova“.
Co si nenechat ujít
Jih
Jižní vnitrozemské části ostrova dominuje velká zelená rovina Campidano. Pobřeží je tu méně členité než na severu a je na něm spousta dlouhých písečných pláží, které bývají méně přeplněné než ty na severu (protože je jich víc), a to i během sezóny.
Hlavní město Cagliari se nachází uprostřed jižního pobřeží a na západ i na východ od něj najdete některé nádherné pláže, jako jsou Chia, Santa Margherita di Pula , Villasimius a Costa Rei .
Jižní pobřeží se zelenou nížinou Campidano a klidnými plážemi jako Chia a Villasimius nabízí klidné místo k odpočinku, Cagliari funguje jako hlavní uzel © Getty Images
Cagliari je krásné město plné kostelů a čtvrtí bohatých na historii a krásnou architekturu. Nachází se tu taky jedna z největších krytých tržnic s potravinami v Itálii, konkrétně trh San Benedetto ve stejnojmenné čtvrti. Na trhu si můžete koupit téměř jakékoli jídlo včetně mullet botargo, což jsou rybí jikry, které budete potřebovat k přípravě skvělých těstovin Spaghetti con la bottarga:
Na pánvi smíchejte uvařené těstoviny s olivovým olejem. Pak přidejte směs drcených chilli papriček, jemně nasekané petrželky, strouhané bottargy a několika lžic vody z těstovin k vytvoření omáčky. Nakonec zakápněte citronovou šťávou a doplňte nastrouhanou citronovou kůrou. Mňam!
Za návštěvu stoji i nekropole Tuvixeddu na vrcholu jednoho ze sedmi kopců ve městě, od kterého získala svoje jméno. Je to největší nekropole ve Středomoří a pochází ze 6. století před naším letopočtem. Jedná se o opravdu úchvatné archeologické naleziště.
Pokud se chcete koupat tam, kde chodí i místní, vydejte se na 8 kilometrů dlouhou písečnou pláž Spiaggia del Poetto, hlavní pláž v Cagliari. Najdete tam palmy, pod kterými si můžete odpočinout, a malé bary a restaurace, kde se dá občerstvit.
Asi 34 kilometrů jižně od Cagliari , jen kousek od města Pula**,** leží působivé ruiny starověkého fénického města Nora. Město bylo založeno v roce 3000 př. n. l. a stalo se důležitým fénickým obchodním centrem. Později ho dobyli Římané. Zříceniny města, včetně několika nádherných mozaik, tu uvidíte na souši i pod vodou. Vezměte si s sebou fotoaparát, vycházkové boty a věci na šnorchlování.
Jižně od Cagliari se nacházejí starověké fénické ruiny města Nora, založeného v roce 3000 př. n. l. Úžasné mozaiky tu můžete vidět na souši i pod vodou © Getty Images
Sever
Severní pobřeží ostrova je mnohem členitější než to jižní. Skrývá spoustu malých skalnatých zátok a jen několik dlouhých písečných pláží. Abyste se do většiny zátok vůbec dostali, musíte si půjčit auto, protože veřejná doprava tam nejezdí. Pokud to váš rozpočet utáhne, udělejte to. Objevíte tam krásná místa na koupání, a když tam budete ve správnou dobu, bude tam s vámi jenom pár dalších lidí.
Porto Torres na severozápadním pobřeží vzniklo jako první římská kolonie na Sardinii v 1. století př. n. l. Takže tam samozřejmě najdete úžasné ruiny. To ale není zdaleka všechno. Je to jenom malé město (asi 20 000 obyvatel), ale v přepočtu na obyvatelstvo nabízí víc atrakcí než Disneyland. Kde začít?
Začít můžete touláním po jedné z nejkrásnějších pláží na ostrově, známé jako_Pelosa_. Má velmi jemný písek a podle některých je tu nejčistší a nejprůzračnější moře na ostrově. Nasedněte do vypůjčeného auta a jeďte po pobřeží do Stintina. Nebo můžete jet na kole. Pár set metrů od obce je další skvělá pláž Pelosetta. Pokud tam přijedete během sezóny (doufám, že ne), jeďte už brzy ráno a připravte se na davy lidí.
Pláž Pelosa při první návštěvě Sardinie nemůžete vynechat © Getty Images
Jen 7 km od Porto Torres opačným směrem se nachází velmi dlouhá pláž Platamona, která se táhne až ke Castelsardu (středověké pevnosti na kopci, jednomu z nejkrásnějších a nejbarvitějších městeček v Itálii). Písek je tady těžký a hustý, protože obsahuje oblázky a mušle. Najdete tu i borový les, který vám poskytne útočiště před horkem.
Muzeum Antiquarium Turritano má spoustu archeologických exponátů z římského města Turris Libisonis, které založil Julius Caesar kolem roku 45 př. n. l. a nakonec se z něj stalo Porto Torres. Není překvapení, že v tomto starobylém městě toho najdete mnohem víc, například Ústřední termální lázně, nádherné mozaiky Orfeova domu, Termální lázně Maetzke a Dům mozaik.
Přes řeku Rio Mannu v 1. století n. l. postavili 135 metrů dlouhý římský most, který je podepřen sedmi oblouky, jejichž výška se různí podle terénu, který je podepírá.
A je tady i zikkurat. „Cože?“ Tohle si asi říkáte. „V Itálii?“ Jo, opravdu. Prehistorický oltář v Monte d’Accoddi je nejstarší dochovanou stavbou v zemi. Podle všeho pochází z doby kolem 3700 př. n. l. a z architektonického hlediska by to mohl být skutečně zikkurat. Nebo nějaká vyhlídková plošina, případně i pyramida.
Bazilika San Gavino je největší a nejstarší románský kostel na Sardinii a jsou v ní uložené ostatky tří svatých. Je to pozoruhodná stavba s impozantní fasádou a strohým interiérem se sloupy a mramorovými hlavicemi přenesenými ze starých římských a byzantských budov.
Největší a nejstarší románský kostel na Sardinii © Getty Images
Co ochutnat
Zkrátka všechno – a hlavně těstoviny. Sardinská kuchyně je výjimečná a jiná než ostatní. Bylo by hloupé dát si místo typických sardinských jídel pizzu nebo těstoviny, které jste zvyklí jíst doma. Pokud máte rádi maso, zkuste například mléčné selátko, což je sardinská specialita. Pokud je správně udělaná, chutné maso s křupavou kůží se vám bude rozplývat na jazyku.
To nejlepší ze sardinských těstovin pak představují Culurgiones. Jedná se o ravioly plněné delikátní směsí brambor, ovčího nebo kozího sýra a máty. Obvykle se podávají s čerstvou omáčkou z rajčat a cibule.
Skutečnou sardinskou pochoutkou jsou ravioly plněné chutnou směsí brambor, ovčího nebo kozího sýra a máty, obvykle podávané s omáčkou z čerstvých rajčat a cibule © Getty Images
Malloredus jsou malé těstoviny ve tvaru skořápky známé jako sardinské gnocchi. V nejznámějším pokrmu, ve kterém se používají, Malloredus alla Campidanese, se podávají s fantastickým fenyklovým ragú.
Na lehký oběd nebo na pláž si vezměte plněné pečivo, které připomíná quiche a v každém regionu je trochu jiné. Plní se různými přísadami, jako jsou rajčata, brambory, máta a sýr, nebo jenom sýrem, případně houbami. Ale možných náplní je mnohem víc. Najdete ho v pekárnách nebo na v supermarketech a podle toho, kde ho koupíte, se mu říká prazzidas, casadinas nebo empanadas.
A na závěr, abyste měli jistotu, že neodejdete domů hladoví, si dejte dezert v podobě seadas. Jsou to smažené taštičky z křupavého těsta plněné rozpuštěným sýrem Pecorino a ozdobené medem. Když to píšu, tečou mi sliny.
Jako dokonalý dezert vyzkoušejte seadas – křupavé smažené taštičky plněné rozpuštěným sýrem Pecorino a posypané medem © Getty Images
Závěrem
V částech Co jíst a Co vidět jsem popsal jenom zlomek bohatství, která Sardinie nabízí. Všeho je tu doslova nepřeberné množství. Dal jsem vám jenom pár tipů podle svých osobních preferencí. V Sardinii je toho k vidění tolik, že můžete naslepo vyrazit kamkoli a narazíte na něco, co vám buď vyrazí dech, nebo vyvolá úsměv na tváři.
Než si rezervujete ubytování, doporučuju přečíst si co nejvíc o tom, co všechno si je možné na ostrově užít, a rozhodnout se podle toho, co je pro vás nejzajímavější. Co se týká jídla, rozhodně si nenechte ujít místní speciality. Pokud se zrovna koná food festival, běžte se tam podívat a pořádně si ho užijte (nakolik to váš rozpočet dovolí). Pokud seženete ubytování ve farmářském hotelu, kde vaří ze surovin, které si sami pěstují, stravujte se tam, jak to jenom půjde. Neskutečně závidím všem, kdo se na Sardinii vydávají poprvé.
