Nad zemí Seattle nevypadal moc slibně. Na kopcích na východě zuřily požáry, takže cestou autobusem z Portlandu nebylo přes kouř skoro nic vidět. 
Space Needle je jednou z dominant Seattlu – David Szmidt
V 9:30 ráno jsem dorazil na prázdné parkoviště za svou kamarádkou Sarah, která na mě čekala. Všechno vypadalo jako z jiného světa. Byl jsem tu jen na den, takže jsme měli v plánu mrknout na pár památek a pokecat, protože jsme se několik let neviděli. Takže trh, Space Needle, oběd, troll, pivovar. Takový byl plán. Ale na programu bylo taky něco, o čem jsem slyšel, ale Sarah za celých šest let v Seattlu ne. Chystali jsme se do podzemí. Pike Place Market – hotovo. Přes kouř nebylo na nábřeží nic vidět a koukat se na rybáře, jak nahazují, mě moc dlouho nebavilo. Space Needle – hotovo. Proti modré obloze tahle sci-fi budova vypadala jako ve svém živlu. Oběd. Na ten jsme se stavili v Damn the Weather a byl skvělý. Tak jo. Jste připraveni? Skvěle.
Město postavené na písku
Fremontský troll – David Szmidt Podzemní prohlídka Billa Speidela
začíná vstupem skrz posuvné dveře, které ve srovnání s ošuntěle velkolepým prostředím náměstí Pioneer Square působí podivně. Všichni se usazují na svá místa, aby si vyslechli stručnou historii počátků Seattlu. Naším průvodcem byl chlapík jménem Clay, který pronášel své bonmoty s kadencí někoho, kdo se zoufale snaží být tolik postrádaným mistrem bonmotů Mitchem Hedbergem. Budu kulantní a řeknu, že příběhy o kanalizačních systémech v Seattlu se nehodí k surrealistickým fantaziím. Spousta vtipů vyzněla naprázdno, ale náš průvodce se tím nenechal odradit. Nutno říct, že historická přednáška byla solidní, dobře zmapovanou a, jak se ukázalo, zásadní předehrou k samotné prohlídce. V podstatě to bylo takhle: Seattle měl hrozné problémy s kanalizací a odvodňováním, protože byl postaven na bahnité půdě, která se kvůli přílivu a odlivu v Elliot Bay neustále zaplavovala. Velký požár v Seattlu v roce 1889 byl vlastně požehnáním. Nikdo nepřišel o život a převážně dřevěné město shořelo. Pro jeho obyvatele to byla příležitost. 
Skvělá ilustrace města znovu vystavěného po požáru – David Szmidt Seattle byl po požáru znovu postaven, ale tentokrát z kamene. Navíc se z přízemí domů stal v podstatě sklep. Město bylo zaplněno vozovkami, které byly o patro výš než ty původní. Těmi pak vedl nový odtokový systém, který byl pro obnovený Seattle zásadní. Když chtěli lidé v té době zajít na nákup, většinou museli několikrát vylézt nahoru a dolů po žebříku, protože obchodníci po celé čtyři roky, kdy probíhaly práce, fungovali ze svých „sklepů“. Když byly vozovky dokončeny, přidaly se chodníky. Vzniklo tak nové přízemní patro a to předchozí se stalo podzemím. A právě do tohohle podzemí jsme se chystali vydat.
Cesta dolů
Při sestupu do tohohle bludiště cestujete zpátky v čase – David Szmidt Takže jsme se vydali do katakomb. Každá sekce je malý blok průčelí bývalých obchůdků. Některé jsou v lepším stavu, některé v horším, ale všechny jsou opatřené informacemi. Jakmile jsme si tuhle část prohlédli, vystoupali jsme po úzkých schůdcích zpátky nahoru. Pak nás průvodce zavedl za roh k dalším, naprosto nevýrazným dveřím, kterých bychom si jinak nikdy nevšimli. Mohly to být dveře domu nebo kůlny, ale vedly do dalšího bloku podzemních budov, které byly podobné těm nad nimi. Čím víc jsme toho ušli, tím víc věcí jsme objevili. Skrz mříže ve stropě jsme koukali na nicnetušící chodce nad námi. Dozvěděli jsme se, k čemu se tunely využívaly (herny z doby prohibice, tajné bary, opiová doupata a další místa konání ilegálních aktivit). Zjistili jsme, že v tunelech se jednu dobu tak přemnožily krysy, že město platilo 10 centů za jejich odlov. Stačilo předložit krysí ocas jako důkaz. Jeden podnikavec toho využil a začal krysy chovat, jen aby za jejich ocasy mohl získávat odměnu. Musela to být náročná doba jak pro lidi, tak pro krysy. 
Pravděpodobně to není tak nebezpečné, jak to vypadá – David Szmidt Dozvěděli jsme se taky o pozoruhodné Lou Grahamové, majitelce nevěstince srovnatelného s nejlepšími hotely ve městě. Navrhovala legalizaci prostituce, která by umožnila její zdanění, pracovníci a pracovnice by měli zaměstnanecká práva a o téhle práci i o zdravotních rizicích s ní spojených by se mohlo otevřeněji diskutovat a jednat. Byla tak úspěšná, že si od ní spousta jiných podniků půjčovala peníze, a to za vyšší sazby než od banky. V rámci smýšlení o sexu byla velmi pokroková a najímala lidi svolné k sexu se stejným pohlavím, a dokonce trans ženy. To vše vedlo k tomu, že Lou Grahamová přispívala na dobročinné účely v oblastech jako vzdělávání dětí víc než ostatní významní občané města dohromady. A až do příchodu Billa Gatese nedal žádný jednotlivec na dobročinné účely v Seattlu víc.
Opravdu skryté město
Celkově je prohlídka podzemí to nejlepší, co můžete v Seattlu podniknout – David Szmidt
75 minut jsme se prodírali podzemními uličkami, kolem opuštěných domů a po popraskaných chodnících, poslouchali příběhy a zjišťovali informace o lidech, kteří se zapsali do historie tohoto města. Tunely se rozpínají na ploše 3 × 11 bloků, ale návštěvníci můžou prozkoumat jen čtyři sekce. I tak jsem tady viděl jedny z nejzvláštnějších výjevů ze všech měst, která jsem kdy navštívil. Rozloučili jsme se s Clayem, který nám během prohlídky přirostl k srdci, a zamysleli se nad pozoruhodnou (někteří by řekli naprosto šílenou) vynalézavostí, která tohle všechno stvořila. Pokud je nutnost matkou vynálezů, pak je tohle dítě, které se Seattle rozhodl prodat na výstavu podivínů. Bizarní pozůstatek minulosti, na který budete zírat s pusou dokořán. Zajímají vás další články o cestování? Navštivte Kiwi.com Stories .
