Neuvěřitelné přírodní jevy, réva kam až oko dohlédne a některé z nejšílenějších rekordů z Guinessovy knihy — takový je Balkán
Větší část toho, co většina lidí o zeměpisném území Balkánu ví, se stěží týká většího území než jen samotného Chorvatska. Proč tomu tak je? Nerušená příroda, téměř opuštěné pláže, nízké ceny a příjemní a přátelští lidé představují jen několik z mnoha důvodů, proč by Jihovýchodní Evropa měla být zaplavena turisty.
Do oblasti Balkánu patří celkem dvanáct zemí. V tomto článku se blíže podíváme na ty často opomínané a řekneme vám, proč tyto skryté klenoty patří na vrchol vašeho žebříčku zemí k navštívení.
Místopis Černé hory má něco pro každého
I přes malou plochu země je místopis Černé hory pozoruhodně rozmanitý. Kilometry pobřeží s tyrkysově modrými vodami, hory, na které se vydají jen trénovaní turisté a vydatné vodopády — to vše se nachází v přiměřeném dosahu.
Hodinu cesty pěšky od moderního města Bar je tisíce let staré byzantské město Stari Bar. Po zemětřesení roku 1979 zůstala větší část města neobnovena. Na mnoha budovách chybí střechy, rozsáhlé osmanské lázně jsou opuštěny a městské hradby jsou zříceninami nabízejícími pohled na fascinující odlesk dávné minulosti.
@zuzkaaacz Stáhni si aplikaci Kiwi.com a cestuj skoro zadarmo ✈️ #kiwicom #wehacktravel #wehacksystem #kiwicomtravelhacks #wehackthesystem #spoluprace @Kiwi.com ♬ Telling Honey – DJ BAI
Na jednom z nejvyšších vrcholků Národního parku Lovćen, poněkud stranou od turistické stezky, leží ostatky slavného Černohorského básníka, filozofa a symbolu literatury Petara II. Petroviće-Njegoše, které jsou uchovávány v kamenném mauzoleu.
Z Lovcénu cestou do Kotoru budete projíždět nejen spoustou serpentin, ale také úžasnými vyhlídkovými body, z kterých se vám naskytne úchvatný pohled na pobřeží kolem Kotoru. Půl dne byste měli strávit poznáváním starého města, památkově chráněného UNESCO. Na to je nejlepší doba po čtvrté hodině odpolední, kdy už budou všichni turisté z výletních lodí pryč, Kotor bude téměř zcela prázdný, a bude se nad ním rozmáhat odpolední slunce. Atmosféra je poněkud mystická. Kdyby ty zdi starého města mohly mluvit, věřím, že příběhy, které by vyprávěly, by byly fascinující.
Po stopách Pippi dlouhé punčochy
Město Budva, které je pro své životem pulzující bary a plážové kluby nazýváno „Černohorské Miami“, posloužilo jako místo natáčení „Pippi dlouhé punčochy“ a „Cizinců z hradu Uskoken“.
Ale úchvatné pobřeží není to jediné, co Černá hora má. Vydejte se do neprochozené východní části vnitrozemí, kde najdete pohoří, jezera a husté lesy. Jezero Skadar na hranici s Albánií je podívanou pro unavené oči. Jezero vklíněné mezi písečné pláže, přírodní divočinu a několik starobylých vesnic je známé svou neporušenou krásou.
Rumunský parlament prolomil rekord z Guinnessovy knihy
Rumunsko, známé především svými nechutnými upířími atrakcemi, je mnohem více než jen Transylvánie a mýty o Drákulovi. Z množství historie a lokalit světového dědictví se všem zkušeným cestovatelům zatočí hlava.
Rumunské hlavní město, kterému se říká také „Paříž východu“, je opravdu hodno tohoto svého jména. Architektonická krajina Bukurešti a Haussmannem inspirované budovy vyzařují přídech Francie.
Například rumunský parlament je stejně impozantní, jako jakákoli pařížská budova, abychom řekli alespoň minimum. Jako druhá největší administrativní budova na světě (hned po Pentagonu) má délku 240 a výšku 86 metrů. Také jde o nejvyšší budovu světa podle Guinessovy knihy světových rekordů. Nachází se v ní 3 500 tun křišťálu, 480 lustrů, 1409 stropních světel a 700 000 tun oceli a bronzu jen ve dveřích.
Instagramovatelná knihkupectví
View this post on Instagram
Nejkrásnější knihkupectví v Bukurešti, Cărturești Carusel, přitahuje stejnou měrou milovníky knih i influencery. Buď můžete nakupovat z více než deseti tisíc knih, nebo pořizovat úžasně kýčovité obrázky na Instagram, nebo obojí.
Rumunsko má také neuvěřitelná plážová města. Constanța, situovaná na březích Černého moře, je populárním místem dovolených místního lidu i turistů z okolních zemí.
View this post on Instagram
Přímo u moře je jedno staré opuštěné kasino a jedna opuštěná synagoga. Ačkoli obvodové zdi dosud stojí, vnitřek je pobořený a zarůstající, se spoustou výhonků a rostlin prorůstajících mezi cihlami. Je to pozoruhodný pohled, který byste si neměli nechat ujít.
Albánie je Karibikem Evropy
Připouštíme, že Albánie opravdu není jednou z klasických turistických destinací. V nedávných letech však popularita této malé země severně od Řecka vzrostla. A to z dobrých důvodů. Albánská riviéra si nijak nezadá s proslulejšími evropskými destinacemi, jako je jižní Francie nebo Itálie.
Jónské moře, protáhlý záliv vybíhající ze Středozemního moře, se táhne od Řecka po Albánii a mnoha cestovatelům připomíná karibskou oblast. Tyrkysově modré čisté vody a bílé písečné pláže jsou všude. A co je na tom to nejlepší? Budete je mít téměř celé jen pro sebe.
Každý milovník pláží musí navštívit čtyři skalnaté ostrůvky Ksamil na dálném jihu země v Národním parku Butrint. I na vrcholu turistické sezóny od června do srpna je pláž celkem prázdná.
Půl hodiny cesty autem od Ksamilu je jeden přírodní jev, který byste si neměli nechat ujít. Modré oko je pramen vody v tůni hluboké přes 50 metrů. Uvidíte až docela na dno. Je to hypnotizující.
Města tisíců
View this post on Instagram
Berat, město na výšinách u řeky Osum, je z důvodu svých bílých domů z osmanské éry a jejich velkých oken známo také jako „město tisíců oken“. Centrum města má byzantské kostely, červenou mešitu a prostor hradu, dnes obydlený měšťany.
Zatímco Beratu se říká město tisíců oken, Gjirokastra je městem tisíců kroků. Kamkoli se otočíte, všude vás úzké dlážděné ulice povedou nahoru nebo dolů. Krásné městečko na svazích kopců láká návštěvníky svými domy z osmanského období a výhledy do údolí Driny.
View this post on Instagram
Navštívit Albánii a vynechat přitom hlavní město Tiranu je nemožné. Tirana sice možná nepřesvědčuje prvním dojmem, ale má šarm starobylosti a mnoho kulturních zajímavostí. Například na Skanderbegově náměstí se nachází proslulá mešita Et’hem Bey s tiranskou hodinovou věží.
Bulharská historická římská města vás přenesou zpátky v čase
Bulharsko je jednou ze zemí, kterou byste při hledání hodnotných cestovních destinací mohli snadno opomenout. Přírodní krajina sama postačí dobrodruhům ke štěstí a k zaplnění volného času a hlavní město Sofie je ideální na víkendový výlet.
Nejlepší způsob, jak poznat Sofii je chůze. Městská bezplatná pěší prohlídka města je doopravdy zdarma a zavede vás do městského centra s více než 20 pozoruhodnostmi. Sem patří mimo jiné bulvár Vitoša, impozantní Katedrála Alexandra Něvského a Sofijská Univerzita, kde byla vynalezena Cyrilice.
View this post on Instagram
Plovdiv, druhé největší město Bulharska, se nachází pouhé dvě hodiny cesty od Sofie. Plovdiv, jmenovaný Evropským hlavním městem kultury pro rok 2019, je nejstarším nepřetržitě obývaným městem v Evropě a jedním z nejstarších na světě. Je proslulý svým historickým centrem s kamennou dlažbou v ulicích, impozantními starými kupeckými domy a římským amfiteátrem.
Dalším historickým městem je méně známé Veliko Tarnovo. Po svém osvobození z osmanské moci roku 1878 bylo dočasným hlavním městem země. Nejvýznamnější památkou mimo historické jádro starého města je středověký hrad Carevec.
Domov třiceti tisíců netopýrů
View this post on Instagram
Horolezce a pěší turisty bulharský venkov rozhodně nadchne. Sedm jezer Rila v Národním parku Rila je jedno z nejkrásnějších a nejnenarušenějších míst v Bulharsku. Nacházejí se v nadmořské výšce přes 2500 metrů a jsou rozmístěna jedno nad druhým a propojena malými potůčky tvořícími drobné kaskády a vodopády mezi nimi. Každé jezero má své vlastní jméno vyjadřující jeho vlastnosti.
Malé město Belogradčik, které se nachází severozápadním Bulharsku, má úchvatnou přírodní krajinu. Turistům dosud neznámá je pevnost Belogradčik, jejíž původ sahá do prvního století, do doby římské.
Jestliže se nebojíte netopýrů, měli byste probádat jeskyni Devetaška. Je zjevné, že už před 70 000 let ji obývali lidé. Dnes je domovem třiceti tisíců netopýrů. Nesmírné rozměry jeskyně začínají být patrné teprve tím, jak postupně pronikáte čím dál hlouběji do ní.
Moldavsko je jedním z předních vinařských národů Evropy
Moldavsko, které roku 2018 navštívilo jen 160000 zahraničních návštěvníků, je nejméně navštěvovaným národem Evropy. Je několik důvodů, proč se do této malé země turisté nijak nehrnou. Moldavsko, zastrčené ve vnitrozemí mezi Rumunskem a Ukrajinou, je často přehlíženo nebo prostě opomínáno. Rozpad Sovětského svazu zemi velmi tvrdě zasáhl. Hospodářství stagnovalo a cestovní ruch se nikdy opravdu nerozproudil.
Vynikající kvalita vzduchu a vína
View this post on Instagram
Moldavsko sice možná není centrem průmyslu, ale rozhodně je centrem vína. Hlavním zdrojem hrubého národního produktu je zemědělství – přesněji vinařství. V celé zemi je 142 vinařství a moldavské vinice tvoří více než dvě procenta vinic světa. Není divu, že největší turistickou atrakcí v zemi je vinný sklep.
Milestii Mici má největší sbírku vín na světě. Ve skutečnosti je tak velká, že se dostala do Guinnessovy knihy světových rekordů. V podzemním tunelu délky 200 km je uloženo téměř dva miliony lahví vína.
V Moldavsku překvapivě nejsou žádné národní parky, protože nejsou nezbytné. Protože tato země ani zdaleka není zemí průmyslovou, její neuvěřitelná přírodní krajina zůstává téměř nedotčena. Odráží se to také ve vynikající kvalitě vzduchu. Podle jedné studie z roku 2018 z Univerzity v Leedsu je Moldavsko jedinou evropskou zemí, jejíž rozvoj probíhá v ekologických mezích.
Většina těchto zemí se nachází jen pár hodin cesty od většiny míst v Evropě, a přesto zůstávají nenavštěvované.
Hledáte další články o cestování? Navštivte Kiwi.com Stories.
