Zalesněné horské stráně oděné v podzimním hávu nebo kamenité stezky, které jsou zahalené ranní mlhou, patří jistojistě mezi nezapomenutelné výhledy. V polských horách – nejen v Tatrách a Bukovských vrších, ale také v Beskydech, Karpatech nebo Stolových horách dokáže být podzim a jaro kouzelné.
„V úterý v horské chatě po sezóně“
Polské hory zažívaly v poslední době renesanci turistického zájmu. Dlouhé letní dny se skvěle hodí pro putování po horách, nicméně s prvním školním zvoněním sezóna nekončí. Ačkoliv se to nezdá, podzim je stále vhodným obdobím pro podniknutí výletu do hor, i když je samozřejmě nutné připravit se na pokles teplot a více bláta na stezkách.
Na trasách potkáme podstatně méně turistů a na těch méně frekventovaných se nám může podařit vychutnat si blaženou osamělost. Nicméně mezi nejvýraznější pozitiva podzimních toulek po horách patří překrásné výhledy a výjimečná nálada. Takový výšlap turistickou stezkou nám umožní do hloubky pochopit poetiku trampských balad, které večer zaslechneme v turistických chatách a při táboráku.
Bukovské vrchy
Asi nejvíce „podzimní” mezi všemi polskými horami. Díky olšinám, bukům a javorům se zdejší hory probarvují celou paletou zlatých, hnědých a červených odstínů. Jejich divoké klima je již dlouhá léta vášní těch, kdo chtějí „zahodit vše”, takže se v místních barech a horských chatách můžete setkat se spoustou barvitých osobností.
Přestože se turistická infrastruktura a možnosti nocování v Bukovských vrších neustále rozvíjí, v mnoha oblastech je stále možné se setkat se studentskými, abychom neřekli přímo spartánskými, podmínkami. Kdo však potřebuje elektřinu nebo teplou vodu, když si může vychutnávat podzimním slunce na poloninách?
Výjimečným způsobem, jak si vychutnat zdejší okolí, může být jeho obdivování z koňského hřbetu (ano, ze hřbetu, ne ze sedla!). V Bukovských vrších stojí za to si vyzkoušet vyjížďky na nepříliš vysokých, ale zato odolných huculech a alespoň chvíli se cítit jako opravdoví horalé z Bukovských vrchů.
Janovické rudohoří a Sokolí hory
Je to jedna z perel Dolního Slezska. Nepříliš vysoké hory s výškou do tisíce metrů nad mořem jsou ideálním cílem kratších, podzimních procházek. Najdete zde jen jednu, ale zato stylovou turistickou chatu. Dřevěná Švýcárna byla postavena na začátku 19. století v tyrolském stylu. Může být zastávkou na trase nedělního výletu nebo základnou pro horolezeckou dovolenou. Nedaleké Sokolí hory jsou jednou z nejoblíbenějších lokalit v polské horolezecké komunitě.
Z přístupnějších atrakcí stojí za to navštívit zříceninu středověkého hradu Bolczów nebo si udělat procházku k barevným jezírkům na úbočí Velké Kopy. Odtamtud je možné dále pokračovat na Skalník, což je nejvyšší vrchol v Janovickém rudohoří (945 m n. m.).
Stolové hory
Zajímají vás atypické geologické útvary a skalní labyrinty? Navštivte Stolové hory v Sudetech, poblíž Valbřichu a Lázní Chudoba. V Evropě jsou to jedny z mála stolových hor, které za svůj název vděčí naplocho zvednutým pískovcovým deskám. Malá převýšení Stolových Hor (nejvyšší vrchol Velká Hejšovina má výšku 919 m n. m.) by neměla být příliš velkou výzvou, a to dokonce ani pro méně zkušené turisty.
Návštěva Hejšoviny a Bludných skal je sice zpoplatněná, ale rozhodně za tu cenu stojí. Víte, že toto skalnaté panorama bylo zachyceno ve filmu „Letopisy Narnie“?
Masiv Králického Sněžníku
Říkali jsme už, že v Dolním Slezsku se nadšenci horských výšlapů nebudou nudit? Přesuňme se k masivu Králického Sněžníku, nejvyšší části Kladska. Vystoupáme zde již nad tisíc m n. m., ale túry jsou stále nenáročné.
Pod samotným Sněžníkem se nachází turistická chata, ze které je možné vyrazit na hodinový výšlap k Medvědí jeskyni ve vesnici Kletno. K podzemním atrakcím v okolí patří také Fluoritová štola, která je pozůstatkem po uranovém dole.
Krkonoše
Když přemýšlíte o Sudetech, nemůžete se vyhnout Krkonoším a Sněžce. Na podzim to může být náročnější túra a to i přes to, že královna Krkonoš nepatří se svými 1600 m n. m. zrovna mezi nejvyšší hory. V tomto ročním období je nutné počítat s mlhami, které se zde vyskytují průměrně 306 dní v roce.
Oblíbená trasa z Karpacze začíná u atypického dřevěného evangelického kostela. Je to možná nejstarší dřevěný kostel v Polsku, nicméně samotná budova pochází z Norska. Konstrukce z borové kulatiny byla na toto místo přenesena v roce 1842 z vesnice Vang, která dala památce název.
Jizerské hory
V západní části Sudet se rozkládají také jiné, krásné hory – Jizerky. Přestože nejsou příliš vysoké (nejvyšší vrchol – Wysoka Kopa – jen o něco málo převyšuje 1100 metrů n. m.), mohou za dobrého počasí nabídnout výhled na Krkonoše a Jelenohorskou kotlinu. A k tomu všemu můžete počítat s „exkluzivní“ procházkou po červeném koberci z opadaného podzimního listí.
Najdete zde stezky jak pro krátkou procházku, tak pro celodenní túru. Jedna z nejkrásnějších vede k bývalému lomu Rozdroża pod Kopą, ve kterém se těžil křemen.
Turistická chata Orle, která se nachází v Jizerských horách, je pozůstatkem po staré sklářsko-hutnické osadě. V dnešní době je to skvělá turistická základna, využívaná také cyklisty, které mírné linie těchto vrcholků k návštěvě hor na kole přímo vyzývají.
Pieniny
Tato část Karpat je považována za jednu z turisticky nejatraktivnějších oblastí v Polsku, proto doporučujeme navštívit tento region po skončení letní sezony. Povinností je výšlap na Tři Koruny (982 m n. m.) – pohled z vyhlídkové plošiny je opravdu dechberoucí. Turistickou stezkou od chaty pod vrcholem lze dojít až do Krościenka.
Typickou atrakcí v Pieninách je plavba po Dunajci na tradičních vorech, „pltích“. Pokud však vyhledáváte extrémní zážitky, můžete zde v okolí vyzkoušet horskou kanoistiku. Umělá kanoistická dráha Wietrznice je bezpečné místo pro první lekce na vodě a svaly unavené námahou si můžete vyhřát v banyích, sudech s horkou termální vodou.
Fanoušky historických památek zaujme zřícenina hradu v Czorsztynie, v Niedzicy nebo místní dřevěné kostely.
Łysogóry
Nejvyšší úsek nepříliš vysokých Svatokřížských hor zahrnuje nejznámější a nejvyšší vrcholy – Łysicę (612 m n. m.) a Svatý kříž (595 m n. m.), který je také nazýván Lysá hora nebo Lysec. Jedlovo-bukové lesy vypadají na podzim nádherně a skalní rumiště (gołoborza), jež jsou pro tyto hory charakteristická působí v mlžném oparu neskutečným dojmem.
Lysá hora je často spojována se slety čarodějnic, a to oprávněně – archeologické vykopávky potvrzují tradice pohanských kultů.
Ideální místo pro podzimní setkání s přáteli!
Žywiecké Beskydy
Pokud máte ctižádostivější přístup k horským túrám a k tomu také určité zkušenosti, možná přijmete výzvu na dobytí Koruny hor Polska? Když vám vyjde dobré počasí, můžete si své síly změřit s Babí horou (1725 m n. m.) v nádherných Žywieckých Beskydech, která je započítávána do Koruny.
Pastvina Hala Rycerzowa s útulnou salaší vám ve výšce 1100 m n. m. také zajistí nádherné výhledy na okolní vrcholky, dokonce i nedalekých Tater. Žywiecká část Beskyd je druhým nejvyšším horským pásmem v Polsku a nachází se v Beskydech v okolí Žywce a Nowego Targu.
Beskid Wyspowy
Hory Beskyd jsou zalesněné a většinou mírné, nicméně charakter Beskidu Wyspowého, jehož jednotlivé vrcholky jsou vzájemně poměrně dost vzdálené, vyžaduje pro jejich zdolávání relativně dobrou fyzickou kondici. Výškový rozdíl mezi jednotlivými vrcholy je poměrně velký, což turisté ocení hlavně na podzim, kdy z ranní mlhy vyčnívají jednotlivé „ostrůvky“ vrcholů a vytváří tím překrásnou scenérii.
Nejvyšší hora tohoto pohoří – Mogielica (1170 m n. m.) poskytuje dobrou vyhlídku na Gorce, Pieniny a vrcholky Tater. V Beskidzie Wyspowým je poměrně málo turistických chat – základny polského turistického spolku PTTK se nacházejí v Luboniu a na Kudłaczach.
Podzim je ideálním obdobím pro horské túry. Nedělní procházka z pětihvězdičkového rezortu, víkendové dobrodružství v turistické chatě nebo dobrodružné kempování – tyto aktivity v polských horách zaručují nezapomenutelné zážitky. Zejména po sezóně.
Líbil se vám článek? Více inspirací pro cestování najdete na stránce Kiwi.com Stories.
